Další životní pouť

Trvalo dva roky, kdy jsem hledala samu sebe, cestovala jsem. Tyto cesty mě hodně pomohly k uvědomění si důležitých věcí v životě. Člověk se obklopuje množstvím věcí, které vůbec nepotřebuje, jen si to myslí. Důležité je věřit, že vše co se kolem člověka děje, je v pořádku i když se nám to vůbec nelíbí. To jen vesmír nás zkouší, jestli vše co jsme pochopili umíme použít i ve svém životě. Nestačí jen vědět, musíme to i žít.

Loni jsem potkala člověka o kterém stále tvrdím, že bych s ním chtěla i se stárnout. Splnil se mi sen o mé romantické lásce. Všichni mi tvrdili, že neexistuje a já ji našla. Je to člověk, který mě umí brát takovou jaká jsem. Nemusíme si na nic hrát, víme o sobě co nás vytáčí i čím si udělat radost a já se přiznám, že si toho nesmírně vážím a že si to užívám.

V loňském roce jsem změnila vše co se snad změnit dalo. Opustila jsem svůj pronajatý byt a nastěhovala se do Dobroslavic do domečku v lese, ukončila svoji práci ve školství, rozvedla se, nevím jaká další změna mě čeká, ale baví mě to.